Vláda nezaměstnanost mladých neřeší
29.03.2013 Počet nezaměstnaných v naší zemi přesahuje hodnoty z období celosvětové hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Zároveň počet lidí, kteří chtějí pracovat, ale nemohou sehnat odpovídající zaměstnání, je značně vyšší, než vykazují údaje o registrované nezaměstnanosti. Velkým problémem, a to nejen v České republice, je neustále stoupající nezaměstnanost ve věkové skupině 15 až 24 let. Pozitivním trendem je zvyšující se podíl vysokoškoláků na celkové zaměstnanosti, nicméně tento trend vzhledem ke snižující se zaměstnanosti mladých, není zárukou lepšího uplatnění na trhu práce. Protože důležitý je zejména soulad struktury vzdělání s potřebami a požadavky na trhu práce.
Vláda svojí asociální reformou změnila zákon o zaměstnanosti v neprospěch zaměstnávání mladých. Připomenu zrušení náhradní doby studia pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti, zrušení zvýšené ochrany na trhu práce pro osoby do 20 let, ztížení zařazení uchazečů o zaměstnání při nesplnění dvou let zaměstnání či roku jiné výdělečné činnosti či stále nízká minimální mzda pro mládež do 21 roků. Prostě Národní program reforem současné vlády preferuje represivní a restriktivní opatření vůči nezaměstnaným.
MPSV pod vedením ministrů za TOP 09 neustále snižují výdaje na státní politiku zaměstnanosti a zároveň ještě z těchto výdajů financují odměny soukromým agenturám v rámci vládou prosazeného sdíleného zprostředkování práce. Pokud se v rozvinutých evropských zemích pohybuje podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti na HDP v rozmezí od 0,35% do 1,17%, pak v roce 2012 činil tento podíl v ČR pouze 0,081%.
A výše výdajů má samozřejmě negativní vliv i na počet osob zapojených do projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu.
Základní podmínkou je zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, podpora zkrácených pracovních úvazků a zavedení praxe mladých v podnicích. Nicméně pro zlepšení zaměstnanosti mladé generace je nutno změnit systém vzdělávání se zaměřením na potřeby pracovního trhu, jako je rozvoj technického a učňovského školství a větší provázanost vzdělávacích programů s praxí. Důležitá je i finanční motivace, podpora veřejných prací, veřejných služeb a personální posílení úřadů práce, které by tyto služby realizovaly.
Ing. Antonín Seďa
- Člen Poslaneckého klubu