L. Zaorálek: V bitvě za vyšší platy
02.10.2017 Politici mají prý jen „pružně reagovat“ na požadavky podnikatelů. Všechno ostatní, pokud jde o trh práce, je „atentát na rozum“. Alespoň to píše ve svém článku senátor za politické hnutí ANO Jiří Hlavatý (Zaměstnávám také cizince. Berou stejně jako Češi, Právo 25. 9.). Tenhle postoj považuji za nehoráznost. Jsem ale rád, že voličům říká, s jakým programem jako senátor kandiduje i do Sněmovny. Bude tam hájit zájmy majitelů firem. Zajímalo by mě, zda bude hájit i ty, které dnes hájí Klausův ministr hospodářství Vladimír Dlouhý. Ten, který říká, že tlak na zvyšování mezd se rovná podněcování nenávisti.
Objevná prohlášení, že politici mají jen reagovat na požadavky trhu, tady slýcháme třicet let. Vlády pravice „pružně reagovaly" a od léta 2006 do léta 2013 zvýšily minimální mzdu o celých 45 korun. O pět paštik nebo kilo citrónů za sedm let! Vláda ČSSD zvýšila minimální mzdu o 3700 korun za tři roky. A průměrné mzdy za našich vlád rostly šestkrát rychleji než za vlád pravice.
To je zásadní spor mezi politickým hnutím ANO a ČSSD. Na jedné straně dojem, že se stát nemá o nic starat. Žádné minimální mzdy. Žádná bezpečnost na pracovišti. Žádná práva pro odbory.
Na druhé straně dennodenní obhajoba pracujících lidí, protože síla parlamentní strany je mnohem větší než síla jednotlivce u výrobního pásu.
V naší zemi jsou tisíce a tisíce zaměstnavatelů, kteří by své zaměstnance dobře odměňovali ti bez minimální mzdy. Jenže nejsou takoví všichni. A nakonec je to vždycky zaměstnavatel, kdo vyplácí mzdu. Kdo rozhoduje, zda budu jako zaměstnanec schopen zaplatit složenky, obléct děti nebo koupit léky.
Zaměstnanec je vždycky vůči zaměstnavateli ve slabším postavení. A stát je tu od toho, aby jejich sílu vyrovnával. Takže nic takového, že se stát nemá plést podnikatelům do života. Naopak! Stát musí myslet na to, aby ten, kdo pracuje, dostal za svou práci odměnu, která mu zajistí důstojný život. Aby z prosperity, kterou se nám podařilo znovu nastartovat, měla prospěch co největší část společnosti. Pan senátor Hlavatý tvrdí, že zahraniční pracovníci mají u něj ve firmě stejné mzdy jako domácí. Proč ne. Jeho strana chce ale zjednodušovat pravidla dovozu agenturních pracovníků. Předseda politického hnutí ANO nám dává za příklad Polsko, kde je údajně „milión Ukrajinců„. Zaměstnávání cizinců podle něj „našim lidem nijak neškodí“.
Čísla ale ukazují opak. Mzdy Ukrajinců pracujících v České republice jsou až o třetinu nižší než mzdy ostatních zaměstnanců. Mzdy nejhůř placených pracovníků z Ukrajiny jsou i o dva tisíce nižší než příjmy dalších zaměstnanců pracujících za částky blízko minimální mzdě. A myslíte, že firmy zvyšují mzdy domácím zaměstnancům, když mohou cizince zaměstnávat o dva tři tisíce levněji? Proč by to dělaly!?
Vždyť dnes Andrej Babiš do svých drůbežáren ve Vodňanech hledá lidi za 13 nebo 15 tisíc hrubého s dovětkem, že „zaměstnavatel je ochoten zaměstnat cizince". A do televize přitom říká, že nabízí skoro dvakrát tolik.
ČSSD chce, aby lidé v České republice měli západní výplaty, a předkládá zcela konkrétní opatření, jak se k tomu dopracovat. Naše produktivita práce i výkon našeho hospodářství jsou mnohem bližší produktivitě a výkonu německých zaměstnanců, než by to vypadalo z výše mezd. Nabírání cizinců z východní Evropy cenu práce v České republice snižuje. Čísla to dokládají a my říkáme dost: Nechceme dovoz levné práce. Chceme řádné mzdy pro naše lidi.
Pan Hlavatý říká, že platí ve své firmě stejně domácím jako zahraničním zaměstnancům. Věřím tomu. Zrovna teď hledá šičky do své továrny za 12 200 korun hrubého. Jenom za tu minimální mzdu, kterou ve vládě prosadila sociální demokracie. Ani o korunu víc.
Tisíce a tisíce zaměstnavatelů by své zaměstnance dobře odměňovaly i bez minimální mzdy. Jenže nejsou takoví všichni.
Lubomír Zaorálek
- kandidát ČSSD na předsedu vlády
Text vyšel v deníku Právo dne 2. října 2017.