Koho straší projekt bankovní unie?
25.10.2012 Jedním z kroků , které předchází takzvané bankovní unii, která má zajistit stabilitu zemí eurozóny a celé EU byl i návrh Evropské komise, který se začal projednávat na minulém summitu Evropské rady . Je nešťastné, když jsou tak důležitá jednání ze strany vlády ČR podceňována. Předseda vlády dokonce hrozil jako jediný vetem ČR tomuto projektu aniž by měl mandát také PSP ČR nebo evropského výboru. V bytostním zájmu naší otevřené české ekonomiky je, aby tento proces byl úspěšný a je přinejmenším nediplomatické, aby takto český premiér vystupoval hned v úvodu jednání , které bude bezesporu pokračovat.
Země EU poskytly bankám v období od konce roku 2008 do konce roku 2011 veřejné finanční prostředky ve výši asi 4,5 bilionu EUR. Což pro představu odpovídá 37 % HDP EU. Ačkoliv se zabránilo rozsáhlým úpadkům bank a kolapsu ekonomiky, tyto obrovské částky podstatným způsobem zhoršily také stav veřejných financí.
Přes tyto obrovské oběti daňových poplatníků se stále nepodařilo vyřešit otázku, jak přistupovat k velkým mezinárodním bankám, které se potýkají s problémy. Mezibankovní trh nefunguje, klesají bankovní úvěry, ekonomika je v recesi.
Návrh Evropské komise má přispět k řešení právě těchto problémů. Pro upřesnění bych chtěla krátce zmínit hlavní prvky bankovní unie.
Bankovní unie by se měla skládat ze tří hlavních součástí:
- jednotného bankovního dohledu
- společného systému krizového řízení
- jednotného systému ochrany vkladů.
Tyto prvky by měly být doplněny změnami v pravidlech pro fungování bank.
Bankovní unie si klade za cíl oslabit vazbu mezi bankami a státními rozpočty. Budou-li totiž banky pod společným dohledem, a budou-li na úrovni EU vyčleněny finanční prostředky na podporu problémových bank, mělo by to z členských států částečně sejmout tlak trhů a umožnit jim půjčovat si s nižšími úroky a tím dále snížit úroveň svého zadlužení. Vědomí, že všechny banky v unii fungují podle stejných pravidel, by mělo zlepšit důvěru.
Podle návrhu Evropské komise by měly být všechny banky v eurozóně pod dohledem Evropské centrální banky. Česká republika není členem eurozóny, ale naše banky mají zahraniční matky a tak se nás to bude týkat také.
V této souvislosti je naprosto legitimní, že česká vláda požaduje poskytnutí garancí neúčastnícím se státům, které by minimalizovaly rizika ohrožení jejich finanční stability a integrity jednotného trhu EU.
Je však na vládě , aby sporné věci vyjednala, například o koncepci nadřazení zájmu skupiny nad zájem jednotlivého podnikatelského subjektu a hostitelského státu.
V této souvislosti je potřeba ocenit úsilí o vytvoření společného evropského právního rámce zacíleného na řešení vážných ekonomických problémů, do nichž se dostávají některé systémově významné finanční instituce působící na území členských států. Je potřeba ocenit užší politickou integraci, účinnou kontrolu a regulaci, aby břemeno ztrát finačního sektoru opět nenesli daňoví poplatníci. Jsem přesvědčena, že je potřeba jednat a tím i účinně hájit národní zájmy.
Zvláště je nutné si uvědomit, že dnes potřebuje pomoc jižní křídlo EU a příště to může být ČR.
Mgr. Dana Váhalová
- Členka Poslaneckého klubu