Důchodci mají právo na valorizaci

Důchodci mají právo na valorizaci

20.09.2013 Rusnokova vláda v demisi trpně přejala ostudný model valorizace důchodů, který tu zanechala pravicová koalice, takže průměrné zvýšení penze má v roce 2014 činit směšných 35 korun měsíčně. To je ostuda už proto, že důchodci pociťují růst cen mnohem více než mnozí jiní.

Česká pravice se ráda předvádí jako „konzervativní“ a vydává se za zastánce křesťanských tradic, které se opírají o rodinu a úctu ke starším. Na toto téma by mohla psát verše, ale když dojde na lámání chleba, najednou nemá pro staré rodiče peníze, přestože si po celý život řádně platili sociální pojištění. O to smutnější je, že Rusnokova vláda se pasivně přihlásila k okleštěné valorizaci důchodů, jak ji prosadilo Drábkovo „ministerstvo asociálních věcí“, a klidně nabízí zvýšit průměrný důchod o pouhých 35 korun. Aniž by podnikla jediný pokus situaci změnit.

Statistiky životních podmínek domácností dokreslují pravou podstatu „konzervatismu“ naší pravice. Jsou to právě osaměle žijící důchodci a neúplné rodiny s dětmi, kdo patří mezi skupiny nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Přitom jde o skupiny, které mají nejméně možností něco na své situaci změnit. Měly by tedy být hlavním klientem státní pomoci, ale příklad valorizace důchodů ukazuje, že pravý opak je pravdou.

Jestliže má okleštěná valorizace důchodů pokrýt pouhou třetinu obecné inflace, pak s přihlédnutím ke spotřebnímu koši seniorů připraví důchodce o mnohem víc. Zejména ceny léků a zdravotnických potřeb totiž způsobily, že spotřební koš seniorů zdražoval o polovinu rychleji. Ve skutečnosti tak na ně navalí bez kompenzace celé čtyři pětiny zdražení životních potřeb. Doufám, že to najdeme, vedle sloganu Volte pravici,  na volebních plakátech konzervativců…

Nejde přitom jen o neúspěšné pravicové škrty na veřejných výdajích, které přinesly absurdní výsledek v podobě hospodářského poklesu a ještě větších problémů státních financí. V pozadí zákona, kterým se oklešťovala valorizace důchodů, byl záměr, který už byl doslova a do písmene podlý. Ožebračovaní důchodci se měli stát návnadou, která měla přilákat vylekané mladé občany k zázračně výnosnému druhému pilíři. Přitom podstatou tohoto pilíře bylo vyvedení pojistného ze solidárního průběžného systému, to znamená odmítnutí přirozené mezigenerační solidarity – vy jste se obětovali pro moji výchovu a já vám za to budu přispívat na vaše stáří.

Lidé naštěstí tuto zvrácenost odmítli, nepřihlásil se skoro nikdo, takže nebude problém při dobrém volebním výsledku ČSSD druhý pilíř zrušit. Můžeme se vrátit k dobrovolnému třetímu pilíři, kde už je pět milionů účastníků a doladit jeho podmínky, aby skutečně posloužil jako viditelné vylepšení života v penzi. Ale penze se odvíjí hlavně od toho, kolik lidé vydělávají, proto hlavním úkolem musí být co nejrychlejší obnova hospodářského růstu a vytváření pracovních míst za dobrou mzdu.

Důchodci si normální valorizaci – o celý přírůstek cen a třetinu přírůstku mezd – zaslouží, ale není to jediná věc, která jim může bezprostředně pomoci. Kontrola cen léků a snížení DPH na léky, důraznější státní regulace cen energií, rychlý rozjezd výstavby sociálních bytů, to všechno ovlivní položky z jejich spotřebního koše. Státní příjmy vylepší hlavně obnova progresívního zdanění, férový podíl na ziscích korporací a skutečný zásah proti korupci a daňovým únikům. Valorizace důchodů nesmí být záminkou, nad kterou konzervativci a pravicoví populisté závodí v ideologické zaslepenosti. Chceme fungující stát, který, mimo jiné, poctivě vrací, co mu občané během svého produktivního života dali.

 

Mgr. Bohuslav Sobotka

  • Předseda ČSSD
  • Stínový předseda vlády