Církevní restituce – pro církev „nepožehnané peníze“

Církve dostanou od státu majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, rozpočteno na 30 let po dvou miliardách. Celkově se jedná o 134 mld. korun. 

To je více než štědré vyrovnání se s církvemi v době, kdy hrozí prohlubování hospodářské a ekonomické krize. 

V situaci v jaké se nalézá česká ekonomika jsou tyto částky neufinancovatelné bez toho, aby tyto prostředky byly někde jinde ubrány.

O kolik české rodiny připraví toto tzv. vyrovnání s církvemi?

Velké obavy jsem zaznamenala také v předpovědi vývoje evropské ekonomiky v roce 2012 z pera Evropské komise, kde se dočítáme o krizi českého rozpočtu, a podle tohoto dokumentu velké riziko pro český státní rozpočet představují finanční dopady zákona o odškodnění církví, kdy se hovoří, že jeho schválení by mohlo vést k jednorázovému zvýšení všeobecného schodku veřejných financí ve výši přibližně 1,5 % HDP. 

V době, kdy jsou realizována a připravována opatření postihující především střední vrstvy, důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, studenty se obávám, že schválený zákon může dále polarizovat českou společnost a vyhrotit i vztah k církvím.

Výsledkem jednání o církevních restitucích mělo být odstranění křivd, vytvoření základu pro harmonický vztah mezi církvemi a naším státem k oboustranné spokojenosti.

Skutečností je, že zákon je opětovně protlačen cestou síly a moci, nikoli cestou celospolečenského konsenzu.

Veřejnost právě u restituce církvím volala po referendu, proto se nelze divit, že (dle různých průzkumů veřejného mínění) až 90 % veřejnosti je proti církevním restitucím. 

Realizace tohoto zákona sebou přinese nejistotu, spory, problémy i křivdy.

V konečném efektu se to obrátí v naší ateistické zemi proti církvím.

I někteří duchovní prohlašují, že tyto peníze "nejsou požehnané" a mají oprávněné obavy z vyhrocení situace.

Mgr. Dana Váhalová

• Členka Poslaneckého klubu